Potvrzení toho, že všeho co jsem si v životě myslela a vnímala. Od malička jsem věděla, že když si něco v životě přeju, tak se mi to splní. Ať jsem si v životě přála cokoli, vždy mi to do puntíku vyšlo.  Škola, práce, děti, porody – vše proběhlo tak jak jsem si naplánovala. Plní se vám ale i každodenní drobnosti – vizualizujete si volné parkovací místo na konkrétním místě, hezké počasí, vidíte různé věci, tam kde je očekáváte či se stane přesně to, na co si myslíte.

Jedna má kamarádka to moc krásně jednoslovně popsala: „Nepřekážejte si.“ Vyšlete do vesmíru myšlenku, co si přejete a nechte to plynout.

Kvantovka je ve zkratce přenos myšlenek – znáte takové to, že na někoho myslíte a v nejbližší době ho zaručeně potkáte. Myšlenka je energie, které proudí vzduchem. Obvykle se příjemci dostane dříve, než byste řekli švec. V momentě kdy zvedáte telefon, dotyčný vám už telefonuje.

Všechny naše myšlenky směřují do kvantového pole. Kvantové pole propojuje vše v celém vesmíru. Říká se mu také morfické pole, morfogenetické pole, ale i Akáša a informační pole. Jakoukoli myšlenku vyšleme do kvantového pole, tak se nám někde projeví. Třeba současná situace s Covidem. Máte strach, že tuto nemoc dostanete? Pokud na to budete často myslet, tak se nejspíš stane čeho se obáváte. Je lepší si nastavovat – jsem zdravá a spokojená.

 Do života si totiž přivoláváme nejen to hezké, ale i to špatné, to čeho se bojíme, čeho se obáváme, z čeho máme strach. Myslela jsem si, že nám život klade nějaké překážky do cesty, abychom se nenudili a měli co řešit. Ono to tak vlastně, je jen my jsme tvůrci všeho špatného, i dobrého, co v životě máme i nemáme. Když jdu například do obchodu s tím, že něco potřebuji, ale v hlavě si říkám, že to stejně asi neseženu, tak to opravdu nepořídím. Pokud jdu do obchodu ale s tím, že nemám peníze, jdu jen na „čumendu“ a nic nepotřebuji, tak se mi obvykle líbí spoustu věcí. Velmi mě pobavilo, co se mi stalo letos o prázdninách. Seděla jsem tehdy v pracovně a koukala na věšák s bundami a říkala si: „To je ale bordel, chtělo by to ty bundy nějak zredukovat.“ O týden později jsem nechala šest bund a jednu kombinézu v kempu na dovolené. Když jsem tam později volala, tvrdili mi, že tam žádné bundy nezůstaly. No a stojan byl najednou uklizený.

Nejdéle jsem čekala na domeček, v kterém nyní žijeme. Je to dlouhý příběh. Bylo to velmi napínavé, než se vůbec objevil, pak bylo více zájemců a my druhý v pořadí. Měsíc jsem si kvantovala, že se mi z realitky určitě ozvou, že výherce tiché aukce nemůže dům koupit, no a oni se mi opravdu po víc než měsíci ozvali, jestli máme o dům ještě zájem. Než jsme náš dům objevili, trvalo to ale neskutečně dlouho, možná proto, že to byl sen nejen můj, ale i mého muže. Lidi ve svém okolí ovlivňujeme vlastním nastavením a postoji, ale nemůžeme je ovládat. Tedy pokud se druhý pro něco nerozhodne, nebo něco nechce, tak s tím bohužel nic nenaděláme. Často nás ve velkém rozhodnutí pak brzdí různé obavy a strachy. (Můžeme velmi snadno zbavit kvantovou metodou BeTrue). Jelikož jsou naši nejbližší na nás velmi napojení, bývají také často našim zrcadlem. Pokud změníme sebe, často se začnou měnit i oni.

Ani nemoci nám do života nechodí náhodou. Nemoc je vždy vyústěním nějakého dlouhodobějšího procesu. Něco jsme dlouho neřešili, nechtěli vidět, slyšet, vnímat a naše tělo si tyto informace ukládalo, a když toho na něj bylo prostě hodně, tak si řeklo dost a nemoc se začala projevovat. Metodami čištění můžeme nemoc přijmout, vyrovnat se s problémem, který nám chtěla ukázat, z kterého se máme poučit.  Většina chronických onemocnění je způsob jak nám tělo říká „ne“. U dlouhodobějších a vážných onemocnění jdeme často až hluboko do podvědomí a snažíme si uvědomit, co se dělo před tím než nemoc propukla, co nám vadilo, z čeho jsme měli strach, obavy, co jsme nemohli unést, rozdýchat, překousnout atd. Nemoc není nepřítel, je lepší ji brát jako ponaučení. Kvantovýma vlnami pak můžeme přispět k přepisu buněčných informací –  zprávou o uzdravení. Pokud to necháme plynout, tělo se začne brzy samo uzdravovat a pak se hovoří „o zázracích“.  Nejdůležitější je ale podle mě nastavení mysli, jestli si danou nemoc třeba z nějakého důvodu neudržujeme, jestli ji nepotřebujeme jako záminku, výmluvu k něčemu.  Pokud si mysl nastavíme na to, že chceme být zdraví a už si představujeme, jak zdraví jsme, tak se to brzy stane skutečností. Co se týče nemoci u dětí, tak ty jsou minimálně do tří let úzce napojeni na mysl rodičů, takže to není většinou problém dítěte, ale je dobré řešit rodiče.

I já občas onemocním a vím přesně, proč se mi to děje. Nemoc přichází ve chvíli, kdy jedu moc na plný plyn – neodpočívám, neposlouchám unavené tělo, které chce relaxovat. Jako první přichází migréna – bolest hlavy a levého ramene. Tu si umím kvantovými vlnami poslat během chvíle pryč. Pokud ale neposlouchám dál, tak obvykle první onemocní děti a pak já (rýma, teplota, kašel). No a to už nás zastaví. Když si dostatečně odpočinu, tak může nemoc odejít.

Je velice osvobozující vědět, že máme na výběr. Můžeme si vybrat žít spokojený, naplněný život nebo můžeme dál dávat vinu ostatním, že mohou za naše problémy, že osud to takhle chtěl, že my za své problémy nemůžeme.  Pro někoho je jednodušší se nechat vézt, pro mě je snazší si řídit svůj život sama.

Print Friendly, PDF & Email

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.